Ing. Jiří Vyhnánek
Vyhláška ČBÚ č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a požadavcích na vyhrazená zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
V organizacích, které se zabývají hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem se setkáváme s nejrůznějšími druhy strojních zařízení, která souvisí s vlastním výrobním procesem jednotlivých provozů. Jsou to stroje, objekty, linky nebo prvky výrobního procesu, které při pohledu na celkovou činnost organizace jednoznačně patří do komplexu technologií dozorovaných státní báňskou správou.
Zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě bylo Českému báňskému úřadu v Praze uloženo upravit závazným právním předpisem bezpečnost provozu technických zařízení (§ 6 odst. 6 tohoto zákona) a požadavky na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová (§ 8a odst. 8 tohoto zákona). Na základě tohoto zmocnění byla vydána vyhláška ČBÚ č. 392 /2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a požadavcích na vyhrazená zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, novelizovaná k dnešnímu dni vyhláškou ČBÚ č 282/2007 Sb. (dále jen vyhláška ČBÚ č. 392/2003 Sb.)
Vyhláška v současné době řeší oblast bezpečnosti převážné většiny technických zařízení při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Nevztahuje se na svislou dopravu, zásobníky sypkých hmot, silniční vozidla, přepravitelná tlaková zařízení, nářadí aj.
Co vyhláška přinesla:
Vydáním tohoto právního předpisu došlo k odloučení společných náhledů ČÚBP (SÚIP) a ČBÚ na vyhrazená zařízení tlaková, zdvihací a plynová, které byly do té doby jednotné. Byl vydán právní předpis, po kterém se v odborných kruzích, jak v oblasti dozorované ČÚBP, tak v oblasti ČBÚ dlouho volalo. Byl pro organizace podnikající v hornictví získán jednotný dokument, který řeší technická zařízení jako celek. Jde o předpis jednoduší, než původní vyhlášky a je zde i snaha o přizpůsobení povinností provozovatelů pravidlům evropské legislativy.
Jak je to v praxi:
Většina vyhrazených technických zařízení, které dozoruje státní báňská správa jsou projektována a vyráběna subjekty dozorovanými SÚIP, případně organizací TIČR. To ztěžuje orientaci zejména v pohledu, jak provozovat, revidovat a zkoušet vyhrazená technická zařízení.
Konkrétní třecí plochy, které tedy vznikají při náhledu na vyhrazená technická zařízení jsou dány povinnostmi provozovatele dozorovaného státní báňskou správou a průvodní dokumentací výrobce, která se řídí platnou legislativou vycházející z předpisů daných pro oblasti dozorované SÚIP.
Porovnání náhledu na vyhrazená technická zařízení tlaková:
| Vyhláška ČBÚ č. 392/2003 Sb.a) Kotle a tlakové nádoby stabilní pokud jejich nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 baru a jejich objem přesahuje 10 l a součin jejich nejvyššího pracovního tlaku a objemu přesahuje 100 bar x litr.b) Tlakové nádoby k dopravě plynů, pokud jejich nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 baru
|
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č.18/ 1979 Sb.a) parní a kapalinové kotle, jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bodvaru při tomto přetlaku,b) tlakové nádoby stabilní, jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě, nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující bod varu při přetlaku 0,07 MPa.c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než 50 °C nebo plynů u nichž při teplotě 50 °C je absolutní tlak par vyšší než 0,3 MPa. |
Pomineme-li další detailní členění a zařazení vyhrazených tlakových zařízení a body, kde se ve vyhlášce č.18/1979 Sb. vyjmenovávají zařízení, která nejsou vyhrazenými, je zřejmé, že náhled na „vyhrazenost“ technických zařízení tlakových se liší v zásadních technických parametrech.
Tlaková zařízení vyrobená pro trh v České republice jsou vybavována průvodní provozní technickou dokumentací dle platných právních předpisů, technických předpisů a vlastních podmínek výrobce. Výrobci se většinově řídí při stanovení podmínek údržby zařízení články předpisů vydaných ČÚBP (SÚIP).
Pokud jsou jednotlivé body provozní dokumentace přísnější, než stanovuje vyhláška ČBÚ č. 392/2003 Sb., je povinností provozovatele dodržovat tato přísnější pravidla, která stanovuje výrobce. Například vyhláška ČBÚ č. 392/2003 Sb., stanovuje půlroční lhůty provádění provozních revizí kotlů. V provozní dokumentaci výrobců kotlů je stanovena lhůta 1x za tři měsíce. Provozovatel je povinen provádět v souladu s ustanovením § 4 a § 5 vyhlášky ČBÚ č. 392/2003 Sb. provozní revize dle dokumentace vydané výrobcem, tedy každé 3 měsíce.
Problémy nastávají, je-li situace obrácená, kdy vyhláška ČBÚ č. 392/ 2003 Sb. je ve svých ustanoveních přísnější, než provozní dokumentace dodaná k výrobku.
Příklady:
Dle vyhlášky 392/2003 Sb., je každá tlaková nádoba s přetlakem vyšším než 0,5 baru, která má objem vyšší než 10 l a součin objem x tlak je větší než 100 bar x litr vyhrazeným tlakovým zařízením. Z tohoto pohledu jsou vyhrazenými tlakovými nádobami elektrické ohřívače vody, které jsou v obchodní síti České republiky prodávány jako nevyhrazené tlakové nádoby a průvodní dokumentace tomu odpovídá.
Dle vyhlášky 392/2003 Sb., je každý kotel s přetlakem přesahujícím 0,5 baru, o objemu vyšším než 10 l a součinu objemu a tlaku větším než 100 bar x litr, vyhrazeným tlakovým zařízením.
Do této skupiny patří i teplovodní kotle a kotle v nízkotlakých kotelnách, které jsou v obchodní síti České republiky prodávány jako nevyhrazená tlaková zařízení. Z pohledu právních předpisů platných v oblasti dozorované SÚIP je vyhrazeným technickým zařízením kotel, s přetlakem vyšším než 0,07 MPa a teplota media překročí bod varu při tomto přetlaku. Tomuto zařazení odpovídá i průvodní dokumentace výrobku. Nízkotlaké kotelny jsou v oblasti dozorované SÚIP jsou provozovány na základě vyhlášky ČÚBP č. 91/1993, případně na základě bodu 12 přílohy nařízení vlády č. 101/2005. Toto nařízení vlády se však nevztahuje na pracoviště hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Jak tedy postupovat při provozování zásobníkových ohřívačů vody, nízkotlakých kotelen a teplovodních kotlů? Organizace v oblasti dozorované státní báňskou správou může samozřejmě objednat výrobu těchto zařízení jako vyhrazených technických zařízení s předepsanými parametry a předepsanou technickou dokumentací zařízení. Cena těchto zařízení bude však samozřejmě mnohem vyšší, než zařízení běžně dostupná.
Většina revizních techniků tlakových zařízení, kteří jsou vyzváni k revizím výše uvedených zařízení, provedou kontrolu zařízení tak, jak určuje provozní dokumentace (u zásobníkových ohřívačů vody dle ČSN 061010, u nízkotlakých kotelen dle vyhlášky č. 91/2005 Sb.) a nazvou tuto kontrolu revizí dle vyhlášky 392/2003 Sb. Zde je však rozpor v konkrétní náplni a rozsahem revize vyhrazených tlakových zařízení, které jsou dány striktně ve znění této vyhlášky. Revizní technik, když se odvolává na předpis, by měl dodržet terminologii.
Doporučuji provádět kontroly a zkoušky dle provozní dokumentace, bez snahy nutit se do terminologie vyhrazených tlakových zařízení. Prostě nelhat.
Revizní techniky vyhrazených tlakových zařízení je nutno upozornit na chystanou novelu vyhlášky 392/2003 Sb., která by měla řešit výše uvedené disproporce.
Při pozorném porovnání vyhlášek ČÚBP č.19/1979Sb a 21/1979 Sb. s vyhláškou ČBÚ č. 392/2002 Sb., zjistíme podobné rozdíly v náhledu, jako u tlakových zařízení. Většinou je však možno při rozdílném pohledu použít na zařízení použít ustanovení § 4 a § 5 vyhlášky ČBÚ č. 392/2003 Sb., protože požadavky provozní dokumentace jsou zpravidla přísnější než tato vyhláška.
Tyto rozdíly musí organizace, které přistupují k montážním činnostem nebo k revizím a zkouškám vyhrazených zařízení v oblasti dozorované státní báňskou správou respektovat. K montážím, revizím a zkouškám, které budou prováděny dodavatelsky je nutno získat osvědčení odborné způsobilosti a patřičné oprávnění. Odborná způsobilost osob k provádění revizí a zkoušek se pro zařízení na povrchových pracovištích dozorovaných státní báňskou správou uznává i v případě, že byla vydána organizací TIČR. (§ 9, odst. 12 vyhlášky ČBÚ č. 392/2003 Sb.). Revizní technik je však povinen vždy provést revizi v souladu s vyhláškou ČBÚ č. 392/2003 Sb., a je povinen v revizní zprávě tuto vyhlášku citovat.
Pro ilustraci rozdílů mezi dělením vyhrazených technických zařízení uvádím přehled vyhrazených technických zařízení plynových
Porovnání náhledu na vyhrazená technická zařízení plynová:
| Vyhláška ČBÚ č. 392/2003 Sb.
a) úprava a skladování plynů b) plnění nádob plyny jakož i zvyšování a snižování tlaku plynů c) spotřeba plynu spalováním včetně plyn. turbín d) pro těžbu a uskladňování plynu v podzemních horninových strukturách a podzemních prostorách (podzemní zásobníky plynu a kapalin) s výjimkou horninových struktur a podzemních prostor, vrtů a sond a jejich vybavení. e) rozvod plynů, s výjimkou rozvodů se souhrnným vnitřním objemem menším nebo rovným 0,01 m3. f) zvyšování nebo snižování tlaku plynů |
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č.21/ 1979 Sb.
a) výroba a úprava plynů b) skladování a přeprava plynů c) plnění nádob plyny včetně tlakových stanic d) zkapalňování a odpařování plynů e) zvyšování a snižování tlaku plynů f) rozvod plynů g) spotřeba plynů spalováním  |
Osobní závěr:
Současný stav, kdy vyhrazená zařízení tlaková, zdvihací a plynová jsou z pohledu jednotlivých odborných vyhlášek nejednoznačně tříděna a definována, vede k nedorozumění mezi odbornou veřejností, protože žádná profesní skupina, která je v České republice zastoupena určitým názorem na údržbu a zkoušení těchto zařízení se nemůže cítit izolovanou ve svém vlastním systému. Tyto názory se vzájemně prolínají a ovlivňují. Proto věřím, že dojde k dohodě mezi odbornými skupinami, kdy provoz a údržba tlakových nádob a kotlů budou jednoznačně definovány pro všechny provozovatele v ČR.
